Jak jsem konečně našla své lidi "Latino people" Alá FLORIDA

FLORIDA = LATINO MUCIS, ŠPANĚLŠTINA, LATINO PEOPLE, TEMPERAMENT, EXTRAVAGANCE,  ZBOHATLÍCI A SLUNÍČKOVÝ RELAX.

 

 

Po necelém roce jsem se konečně dostala k napsání článku, který bude o Floridě "a jak jsme společně s Mírovo ségrou Simčou vyrazili na dovolenou za teplíčkem, opalovačkou a písničkou."

Sečteno a potrženo:
I když tento odstavec vždy dávám až na konec každého článku, tak jsem si nemohla pomoc a hned na úvod se odvážím napsat celkové zhodnocení Floridy. Sečteno a potrženo: Florida je místo, kde bych alespoň na chvíli chtěla žít a užívat si místního divokého života, mluvit španělsky, tancovat salsu, jezdit na inlinech, hrát plážák, pracovat jako plavčík na pláži, surfovat na vlnách a jen si tak užívat sluníčka s Miruškou.

KEY WEST
Po příletu na Floridu jsme ihned zapůjčili Cadillac (Mírovo volba (: ) a vyrazili směr Key West. Cesta trvala přibližně 5 hodin a to i se zastávkou na obídek a na prozkoumání krajiny. Řídit musela Simča, protože my nemáme mezinárodní řidičák a tak nějak jsme byli líní si je v New Yorku udělat. Takže Míra byl zklamaný, že si nemohl dupnout na plyn a já si alespoň přečetla Kunderovo dílo Nesnesitelná lehkost bytí. Na Key West jsme dorazili za světla a tak jsme se ubytovali v místním Marriottu, kde jsme mohli dát koupačku v bazíku jelikož nám moc nepřálo počasí na koupačku v moři. Ale i kdyby to počasí na koupání v moři bylo, tak bych do bazénu přesto skočila.

CHOWDER
No a jelikož jsme neměli téměř žádný čas, tak jsme stačili akorát zajít na dobrou večeři (ta nesměla chybět) a já poprvé v životě vyzkoušela polévku jménem Chowder, kterou objevila Simča. Pokud jste stejný labužníci (žrouti) jako já a při cestování Vás nejvíce uspokojuje to, že můžete zkusit všemožné jídlo, tak rozhodně tuto krémovou polévku ze zeleniny a mořských potvor ochutnejte.

SLEPICE A KOHOUTI
Jelikož jsem se necítila moc dobře, tak jsem si šla lehnout doslova se slepicemi, kterých je tam mimochodem mráááááky a kohoutů samozřejmě taky. Občas musíte dávat pozor, aby jste nějakou tu drůbež nezajeli.

2. DEN NA KEY WESTU
Hned ráno jsem si zašla do posilky a poté jsme společně zašli na snídani, která byla ve stylu "sežer co můžeš". No umíte si asi představit, když máte otevřený bufet a můžete si vzít cokoliv se Vám zlíbí a voní a všechno má prostě ten správný "sex appeal"  jak říká (Pohlreich). Já se teda přiznávám a jestliže je možnost stylu "sežer co můžeš", tak se neumím ovládat a tak jím co se dá a pak se z místa většinou odkutálím jako sud. Strááášnej zlozvyk!
Druhý den jsme jen navštívili sídlo Ernesta Hemingway (už jen proto, že jsem měla tu čest o něm povídat u maturitních zkoušek).

 

CESTA DO MIAMI BEACH
Na Key Westu jsme toho opravdu moc nestihli, protože celkově jsme měli na výlet jen čtyři dny, takže jsme hned po snídani vyrazili zpět do Miami beach. Cestou na zpět jsme se zastavili na Marathonu, kde jsme dali koupačku a udělali pár krásných fotek s mostem, který už dlouhá léta není v provozu. Každopádně jsme se nemohli zdržet dlouho, protože jsme do šesti večer museli vrátit auto do půjčovny. Při příjezdu do Miami jsme na poslední chvíli vrátili klíče a auto a mohli se ubytovat v místním HI HOSTELU. Pokud chcete ušetřit a nevadí Vám, že bydlíte s cizími lidmi, tak je HI HOSTEL Váš šálek kávy. Někdy je to i zábava a můžete se seznámit s novými lidmi a podniknout něco společně.

¨

MŮJ PRVNÍ DOJEM Z MIAMI BEACH
Hned po příjezdu na nás dolehla pohodová atmosféra Miami Beach. Nesmyslná konstrukce aut, šíleně oblečení lidé, hudba linoucí se z místních klubů, španělština kam ucho dosáhne. Prostě na Vás zapůsobí latino atmosféra a vy máte jen chuť si dát sprchu a vyrazit za písničkou a prozkoumat místní život.

MANGO´S TROPICAL CAFE
900 Ocean Dr, Miami Beach, FL 33139
Jestliže už do Miami zamíříte, nesmíte vynechat tento klub s živou hudbou a s tanečníky, kteří Vás budou svými vystoupeními bavit celou noc. Jednoduše se Vám ani nechce tancovat a jen sledovat tu krásnou show. Rozhodně zde si své najdou nejen páni, ale i dámy. Nezapomeňte objednat koktejl s paraplíčkem.

3. DEN V MIAMI BEACH
Jestliže máte alespoň trochu rádi běhání, tak doporučuji vstát s východem sluníčka, zaběhat si po pláži a pak se osvěžit v moři. Já jako vodní znamení bych ve vodě vydržela celý den. Tím Vás ale nechci otravovat a jako další doporučení navrhuji vypůjčit kolo a projet si Miami Beach na kole a užít si pohledu těch obrovských vilek a kotvících lodiček, které zdobí každou vilku.

BULLDOG MARGARITA
Pokud jste žíznivý po koktejlu i pivu, tak doporučuji tento povzbuzující nápoj složený z margarity a Corony, což je mexické pivo.

JAK JSEM MYSLELA, ŽE JEDEME DO BOSTONU
Jako v předchozím článku o Puerto Ricu a Panenských ostrovech jsem z počátku myslela, že směřujeme do Bostonu. K mému překvapení jsme letěli opačným směrem a let trval o pár hodin déle.

Víc jsme toho bohužel nestihli a moc dobře si uvědomuji, co se na Floridě dá ještě podniknout, ale tak zase někdy příště co?

Jak jsme se "nudili" v Puerto Ricu a jak jsme zjistili, že na Panenských ostrovech bychom žít "nemohli."

Je zrovna neděle a já se opět necítím na 100%, takže i když je venku fakt krásně, ale větrno a zima, tak jsem se rozhodla něco málo napsat o našem výletě na Panenské ostrovy a do PR, jak všichni nazývají Puerto Rico. Takže při poslechu Raggae hudby se pokusím vymyslet "pěkný článek".

Ačkoliv z názvu to může vyznít, že tento výlet do Karibiku jsme si neužili, tak opak je pravdou. Panenské ostrovy jsou prostě jednoznačně nejlepší volba, kam jsme mohli zabrousit. Ta neposkvrněnost, vstřícní lidé a bezstarostnost na Vás dýchá ze všech stran a tak není divu, že jsem po týdnu přijela pěkně zrelaxována a odpočatá.

Moje první slunečná dovolená v zimě
Na dovču jsme se rozhodli jet v zimě a to v únoru, kdy nám ještě před cestou v pátek nasněžilo, takže jsme odjížděli ze zasněženého NY do slunečného PR. Vyrazili jsme 6.2 a vraceli se 13.2.2016, takže to nebyla dlouhá dovolená, ale vzhledem k tomu, že jsme si tam žili jako lordi, tak to bylo až-až.

Jak jsem myslela, že jedeme na Floridu
To, že jedeme do Karibiku jsem se dozvěděla asi tak týden před tím, než jsme odjeli, protože celou tu dobu jsem žila v domnění, že jedeme na Floridu. Takže můj manžel si ze mě trochu vystřelil, ale tak byl to příjemný joke. Výměna Floridy za Karibik, koho by to naštvalo že?

JFK - PR
V pátek jsme vyrazili na JFK ze kterého jsem letěli do PR. V PR jsme si na letišti vzali tágo a jeli směr pláž, jelikož pláže jsou od letiště asi tak 15 minut jízdy autem, tak jsme se na pláži váleli opravdu skoro ihned po přistání. Co doporučuji, naučit se pár španělských slovíček, aby jste trochu potěšili místní, určitě to ocení. V PR jsme moc hodin nepobyli, protože jsme se asi za 5 hodin museli vrátit zpět na letiště a odletět na Panenské ostrovy. Let byl jeden z mích nejdelších, přibližně asi 20 minut letu. O PR se budu rozepisovat později, protože těch pět hodin co jsme se váleli na pláži nestojí moc za zmínku.

PR - ST. THOMAS - TORTOLA
Takže z PR jsem se rozhodli vyrazit na St. Thomas, kde jsme přistáli na letišti Cyril E. King Airport. Z letiště jsme si vzali taxi, které nás odvezlo do našeho "hotelu". Na ostrovech se jezdí po levé straně, takže pro nás to byl zase pěkný zážitek, protože jsme měli pořád dojem, že jedeme v protisměru. Do našeho ubytovacího zařízení jsme se dostali celkem pozdě, už byla tma a naše paní domácí nás ubytovala v obrovském domě, který vlastnila a žila tam se svými vnoučaty a manželem. Na ostrovech je celkem běžné přespat u někoho v domě a zařídit si to můžete přes aplikaci jménem airbnb, kde si můžete najít svůj domeček a rodinku, která Vás ubytuje za přijatelný peníz. Naše hostitelka byla velmi milá a laskavá a dokonce nás ještě večer odvezla do místní restaurace, kde jsme se napapkali a požili nějaký alkohol (rumíček).
Hned ráno když jsme vstali jsme si zabalili, objednali tágo a jeli směr přístav, kde jsme nasedli na loďku a dopluli na ostrov Tortola. Tento ostrůvek je součástí Britských Panenských ostrovů a líbil se mi asi ze všech ostrovů nejvíc. Na Tortole jsme zase vyhledali ubytování na airbnb, kde jsme stylově spali v přístavu na lodi. Pokud jste milovníci hlasité hudby a šílených, hlučných a davových večerů, tak to rozhodně na Tortole nehledejte. Tak nějak nám připadalo, že život tam končí s úderem sedmé, kde si jen dáte super večeři, rumíčka a pak už jen koukáte na hvězdy. Dvě noci jsme spali v malé kajutce na krásné malinkaté jachtičce. Ještě nikdy jsem takto nespala a první noc jsem se moc nevyspala, protože já nejsem žádný prcek a postel mi přišla hrozně malá a prostor stísněný. Druhá noc už byla mnohem lepší, jde jen o zvyk a já se přizpůsobím téměř okamžitě. Hned ráno jsme vyrazili na místní pláž jménem Smuggler´s Cove. Z počátku si můj manžel myslela, že tam můžeme dojít pěšky, ale místní nám řekli, že to není dobrý nápad a tak jsme nakonec vzali taxi a pochopili jsme rady místních. Cesta byla vcelku kopcovitá, strmá a dost by jsme se nachodili a nadřeli v tom vedru. Asi po dvaceti minutách jízdy autem jsme dorazili na tu nejvíc nejkrásnější pláž, kterou jsem kdy viděla a jelikož je celkem náročné se tam dostat a to i autem, tak na pláži bylo asi tak max. 10 lidí. Moře bylo teploučké, průzračné a ještě než jsme tam vlezli, tak jsme zahlédli krásného žralůčka. Mého manžela už jsem do vody nedostala :-)

MALÁ VSUVKA
Pokud máte možnost pronajmout si auto, automaticky se stáváta svým pánem a výlet Vás na těchto ostrovech rozhodně nebude stát mnoho peněz. Chci také upozornit, že na ostrovec je možnost zakoupení různých šperku, které jsou levnější než v USA, takže lidé tam jezdí na nákup svatebních prstenů, hodinek apod. Je to taková místní past na turisty, kterých tam denně připlouvá tisíce a to jen díky velkým výletním lodím, které plánujeme na důchod. Je to nejjednodušší cesta jak se dostat na hodně míst během několika dní a nemusíte se starat vůbec o nic, jen o to, aby jste se pak na loď vrátili včas a to možná ve stáří může činit problém. Pokud bych mohla doporučit, tak bych si pronajala na Tortole auto a každý den bych zkusila jinou pláž.

VŠECHNO NEJDE VŽDY TAK HLADCE
Samozřejmě takhle Vám může připadat, že všechno šlo hladce, ale hned první den co jsme měli v plánu vyrazit na Tortolu, jsme chtěli vzít loď, která vyplouvala z přístavu v 11, ale bohužel celý ten rozvrh jsme nějak popletli, takže jsme museli vzít loď která vyplouvala v jednu odpoledne, takže jsme trochu promarnili náš drahocenný čas. Nakonec jsme pak ještě zjistili, že jsme si koupili lístky na loď, která nekotví v tom přístavu, ve kterém jsme chtěli zakotvit a tak se spoustou komplikací jsme nakonec skončili na druhém konci Tortoly a to v Road Town, kde jsme si pak vzali opět taxi a jeli podél pobřeží na West End. I když jsem tak trochu promarnili slunečný den, tak jsme nelelkovali a hned jsme vyrazili na místní pláž jménem Long Bay Beach, kde jsme si užili západ slunce a rumíčkový koktejl jménem PAINKILLER, který prvně umíchali na Britských ostrovech v roce 1970. Na ostrovech alkoholem nešetří a tak není divu, že po dvou koktejlech jsme se dostali do velmi pozitivní a relaxační nálady s Raggae hudbou v pozadí.

MALÁ VSUVKA O MÍSTNÍCH LIDECH
I přesto, že všude cítíte vůni marihuany, tak Vás můžu upozornit, že se na místní lidi můžete spolehnout a to především v čase a když Vám řeknou, že pro Vás přijedou v 1:02, tak tam prostě na ten čas budou. Místí lidé jsou velmi vstřícní, ale rozhodně jsou místa, které Vám doporučí nenavštívit a vyhnout se jim velkým obloukem. Je zapotřebí se nechovat jako střevo a nevystavovat svoji super novou kameru a nenosit veškeré své drahokamy na krku.

ST. THOMAS
Je na čase se přesunout z Britských ostrovů na ty Americké a i když jsou od sebe coby kamenem dohodil, tak Vám zaručuji, že rozdíl rozhodně pocítíte a z takové té opravdu karibské atmosféry se najednou ocitnete na ostrově s americkým nádechem. Amíci si ostrůvky opečovávají podlé svého  a z malých, neupravených chatrčí a rozbitých silnic se najednou ocitnete na moderním ostrůvku s rezorty a fancy restauracemi.
Tak jsme se najednou ocitli opět na St. Thomasu, kde jsme přespali v místním resortu s bazénem, restauracemi, posilkou a vyžranejma Amíkama.

KAJAKY
Druhý den na St. Thomasovi jsme se rozhodli vyrazit za želvičkami a tak jsme si pronajali kajaky a vyrazili na moře plné želv a žraloků a dalších mořských potvůrek. Opravdu krásný zážitek dostat se do blízkosti metrové želvy, kterou si (NE)můžete pohladit.

ST. THOMAS - PR
Ze St. Thomase jsme vyrazili zpět do PR, kde jsme se ubytovali v krásném bytě v těsné blízkosti pláže a místního mlíčňáku, který navštívil i Obama. Místní kafé je znamenité a lahodné, je to nejlepší kafé jaké jsem kdy měla. Ta hutná konzistence a hořká chuť si mě jednoznačně získala. Nebylo to ovšem velké překvapení, protože o kávě z PR jsem slyšela samou chválu a já jen potvrzuji. Ohledně PR se nechci moc rozepisovat, protože si mě ničím nezískalo a je to jen proto, že jsme asi neměli možnost vypůjčit si auto a projet ostrůvek dokola a podívat se na jiná místa než je SAN JUAN, čímž nechci nikoho odrazovat od cesty do PR. OLD SAN JUAN rozhodně navštivte a nenechte si ujít  latinskou hudbu s doutníkem v puse. Také upozorňuji, že PR není zrovna bezpečné a občas máte pocit, že jste zavřeni na Alcatrazu (hovořím o San Juanu). Nemůžu opomenout místní krásné a rozlehlé pláže s krásně křišťálovým a průzračným mořem. Jednoznačně palec nahoru.

Sečteno potrženo: nejkrásněji bylo na Britských panenských ostrovech, kam bych chtěla ještě někdy v budoucnu zamířit. Také jsem chtěla ještě rozvinout myšlenku života na jednom z karibských ostrovů a i když občas sníme o životě na ostrově, tak si úplně nedokážu představit, že bych tam žila déle než jeden rok. Musíte přijít se super nápadem, jak se tam uživit a neunudit k smrti. Ale já už bych věděla jak se zabavit :-).

Výlet za želvičkami.

Jedna želva.

Druhá želva.

Pořád výlet za želvami.

Coci beach.

Jachta na které jsme přespali.

Painkiller.

Místní metrová zvířátka.

St. Thomas.

Tortola,

Pohoda.

Ubytování v místním baráčku na St. Thomas.

Pátek ráno v NY, sobota ráno v PR.

Výletní loď a St. Thomas.

Místní život.

Výhled z kopečku na přístav kde jsme spali na jachtě na Tortole.

Žralůček.

PR a procházka po dlouhé pláži.

Coci Beach.



Old San Juan.

 

Philadelphia "a jak si musíte vyběhnout Rockyho schody"

Stejně jako článek o Bostonu i tento píšu s totálním zpožděním a to ještě s tím rozdílem, že pár fotek se mi podařilo prostě někde vytratit. To se mi stalo zatím jen jednou, protože já jsem co se týče fotek velmi (VELMI) citlivá. Momentálně se mi to stalo podruhé a poprvé jsem vytratila hodně vzácné fotky z doby, kdy jsme s Mírou cestovali po Evropě. 

Takže jdeme na to!
Malý a nepodstatný fakt: Philadelphia se nachází v Pennsylvanii.

Jo Philly jak ty ses mi líbila a ten tvůj dokonalý Philly cheesteak. No jdeme ještě před dobu, kdy jsem ochutnala tuhle nálož hovězího. Do Philly jsme opět vyrazili BUSEM z NY a cesta trvala asi 2 hoďky, takže žádná dlouhá cesta a Bus je pohodlná záležitost, kdy se nemusíte vůbec o nic starat. Na co si taky moc dobře vzpomínám, že jsem byla dost zdechlá, jako skoro na všechny výlety, které tady v New Yorku podnikáme. Dost času jsem prospala na hostelu s ostatními účastníky zájezdu, takže Mírovy nezbylo nic jiného než se vydat do centra dění sám bez nemocné a nemohoucí manželky. No nebyl to super výlet zlato? Přibližně každých půl hodiny jsem si musela dávat přestávku a slavné Rockyho schody jsem si prostě nevyběhla, na to jsem neměla sílu.


PHILLY CHEESTEAK
Něco málo k historii tohoto pokrmu. To se takhle píše rok 1930, kdy se Pat Olivieri rozhodl ogrilovat kus hovězího na grilu. Kolem jedoucí taxikář ucítil vůni z této nové pochutiny a požádal o jeden stejko sendvič no a pak už to asi znáte, kdy se drby šířily po celé vesnici až se Patovo sendviče staly vyhlášenou pochoutkou po celé Philadelphii. Zajímavostí také je, že Pat´s steaks soupeří s konkurencí jménem Geno´s steaks a oba stánky jsou postavené hned vedle sebe. Já osobně si myslím, že je jedno do jaké zabloudíte, protože si pamatuji, že fronta byla u obou z těchto Sendvičáren. .

Rocky Statue
Rokyho schody a jeho známá scénka z Philly stojí za podívanou a doporučuji návštěvu, šedivou teplákovku a prostě si schody vyběhnout. Nezapomeňte u toho radostně skákat jako Balboa. Místo je  trochu z ruky, ale pak dále můžete pokračovat k Eastern state Penitentiary, kde byl vězněn Al Capone. Co se týče Rockyho sochy, tak ta se nachází hned u schodů a tyto schody vedou k monumentálnímu muzeu umění.

Historic/Waterfront District
Co dále můžete navštívit je Historic/Waterfront District, kde jsou různé památky, které Vám více pomohou vcítit se do historie tohoto krásného města.

Procházka kolem řeky a Colombus Memorial
Během letních či teplých dnů si zajděte ke Colombus Memorial. Je to u řeky a nábřeží se táhne několik kilometrů. Je tam možnost zakoupení alkoholu, který dokonce můžete pít venku. Lidé tam převážně zevlují, užívají sluníčka, jídla a nic nedělání. Podél řeky můžete dojít k místu, kde si můžete zabruslit na kolečkáčích nebo koupit lístek na okružní výlet lodí.

Chinatown
Asi jako všude v USA i zde je ČÍNSKÁ ČTVRŤ, která začíná velkou Chinese Friendship Gate.

Hlavní třída
Pokud máte zájem trochu popít a zajít za písničkou, tak doporučuji South Street, kde to opravdu žije. Tato ulice je vymezena 10th street až k Head House Square.

Stručně a jasně: Ve Philly se mi moc líbilo. I když jsem měla ztížené podmínky a bylo velké vedro tak to byl jeden z nezapomenutelných výletů. Vše je v docházkové vzdálenosti, takže nemusíte řešit peníze na dopravu.

Cheesesteak.

Jedna sendvičárna.



Druhá sendvičárna.

Brána v Chinatown.

Rockyho schody a muzeum.



Takhle jsem si to užívala (fakt zombík).

Věznice.

Al Caponeho věznice. Trochu Fancy.

Cesta z Philly.

Historic/Waterfront District.