Juj, koukám a už jsem pěkně dlouho nic nepsala a přitom se udála spousta věcí. Jo ta moje pohodlnost a lenost je příšerná. Ale samozřejmě líná nejsem jen jsem trošku zaneprázdněná a věnuji se svým koníčkům a samozřejmě už i práci. Ano je to tu, začala jsem pracovat a to jako učitelka ve školce. Zatím pracuji jen na částečný úvazek, ale můžu Vám říct, že mi to i tak dává zabrat, přeci jen už jsem nepracovala 8 měsíců, takže je to znát. Dětičky mi dávají dost zabrat, protože to jsou jen batolata a je třeba je furt hlídat aby si náhodou nenacpaly něco užitečného do té jejich uječené papule. Každopádně práce mě baví a jsem ráda, že se trochu držím v oboru, ale rozhodně mám v plánu najít něco lepšího. Docela jsem překvapila i sama sebe, že to byl můj první pohovor a hned jsem ho dala, takže super duper. První týden v práci jsem to tam hned chtěla vzdát, ale to bych byla fakt slaboch, takže jsem se rozhodla zůstat dokud mi cestou necvrnkne něco lepšího do nosu. Proč jsem to chtěla vzdát? Protože jsem si jednoduše řečeno připadala jako střevo, totálně nemotorné střevo. Základní povely pro ty malá monstra a taky celkově spolupráce a rychlá komunikace s kolegyněmi u mě stále dost vázne, ale už se cítím mnohem lépe. Můžu říct, že mě to zas posunulo trošku jinam. Taky jsem doufala, že se přiučím v práci Angličtině, ale to se asi nestane, protože ty batolata Vám toho moc neřeknou a moje kolegyně je Číňanka s lepší ajinou než mám já, ale taky to není žádná sláva. Děti mi většinou řeknou něco jako BUBU (česky bebí) a to je asi tak vše. Ty děti jsou možná na stejné komunikační úrovni jako já HAHA.
Posílám nějaké foto.
Webpage: http://www.bunnyhillkids.com/#!about_us/cjg9
