Jak si najít nové přátelé bez použití jediného slova? I to je možné a pokud se tomu nebudete bránit, tak jich můžete mít kolik jen chcete "jo a samozřejmě bez použití FB". Musím všem novým přátelům moc poděkovat za neuvěřitelnou podporu a trpělivost, protože když si vzpomenu na svoje tiché začátky, kdy jsem se zmohla jen na HI, HOW ARE YOU, tak se někdy divým, že se někdo odvážil zastavit na pokec. Naštěstí všechny přistěhovalce potkal stejný osud a i když jsou se životem v NY spokojeni, tak jsou to jednoduše vetřelci v cizí zemi. První měsíc byl nejnáročnější, takže deprese, pocity smutku a touha vrátit se zpět je v této fázi asi úplně normální, obzvlášť pokud neumíte ani pípnout.
KROK ZA KROKEM
Během 4 měsíců jsem potkala lidi téměř z celého světa. Hned v prvním měsíci se mě ujal Wilfdredo, což je chlapec z Porto Rica. Pořád mu říkám, že je jako holka, protože neustále mluví a mluví a mluví a někdy mu už musím říct, že nemám kapacitu přemýšlet v Aj a ať je chvíli ticho :) což mu je jedno a stejnak pořád mluví. Díky němu jsem si vytvořila slovní zásobu a pořád tvořím.
Díky různým kurzům angličtiny a těmto vytrvalcům jako je Will jsem konečně schopná mluvit, ale stále s chybami. Nemá cenu se opravovat, protože když se začnu opravovat tak jsou ještě víc zmatení:) a já pak taky. Můj problém hned ze začátku byl takový, že jsem se za sebe styděla, třeba za akcent, za chyby a vůbec celkově za všechno, chybělo mi sebevědomí. Musíte si ale říct: "kašlu na to, stejnak to tu nikoho nezajímá," hlavně tu žije tolik cizinců a někteří i mnoho let a neumí ani pípnout a já za 4 měsíce udělala velký pokrok, si teda já osobně myslím :). Důležité je se nebát! Ze začátku, kdy jsem vůbec nerozuměla mi třeba řekli jestli s nimi někam půjdu a to bylo celé co jsem rozuměla, vůbec jsem nevěděla kam jdeme a co to bude, ale jen jsem šla a měla příležitost poznat další lidi. KONTAKT PO KONTAKTU
Hned ze začátku pobytu v NY jsem začala chodit do místní knihovny na angličtinu, která je zdarma. Navíc je to skvělé místo jak se seznámit s ostatními predátory a pak už to všechno začalo, kontakt po kontaktu. V knihovně jsem potkala Joy z Číny, ta mi doporučila aj na Manhattanu, kam teď chodím na ranní hodiny a učím se aj pomocí historie. Někdy je to fakt náročné, protože ten učitel je HARDCORE. V knihovně jsem dále potkala Ivana z Ruska, který mi řekl o aj ve YMCA, kam teď chodím na večerní kurzy aj každé pondělí a středu a opět zadarmo. Ve YMCA jsem potkala Luise z Argentiny, který začal hrát volejbal v jedné lize, takže jsem se k němu vetřela a ejhle jsem ve volejbalové týmu, kde hrají jen AMÍCI, takže konečně jsem se dostala k native speakers, což byl můj cíl. V týmu jsem potkala Niles z Brooklynu a ten mi zařídil místo v dalším týmu ve YMCA, kde jsou opět jen AMÍCI no a teď už jen čekám, že mi někdo obstará práci. Vtip!
Je zajímavé poznávat zcela přirozenou metodou svět a kulturu kolem Vás, protože to Vám nedá žádná škola. Mám možnost si to zažít, zkusit si nové věci a nejlepší na tom je, že každý z těch lidí je z jiného těsta. Pořád se ptám na jejich kulturu, na počasí na jejich zvyklosti atd. Je to paráda a všechno to musím dávat v angličtině, což byl vždy můj sen. Nejvíc mě baví seznamování s lidmi, kteří mají zcela jiné koníčky než já. Například jsem potkala Dana z Itálie, což je umělec, který mě vytáhl do Chelsea, kde je spousta krásných galerií a nedávno měl i vlastní výstavu. Je to super, rozhodně bych tvrdila, že je to lepší než vysoká škola, kde jsem jen tupě memorizovala. Velká chyba, že jsem se aj nezačala věnovat dřív, ale lepší pozdě než nikdy nebo-li BETTER LATE THAN NEVER!
Opět přihazují pár fotek z místa dění.
 |
| Claudio z Mexika. |
 |
| Camila z Brazílie. |
 |
| Spolužáci z ranní aj. |
 |
| Spolužáci z ranní hodiny aj. |
 |
| YMCA večerní aj a Sv. Valentýn. |
 |
| Salsa. |
 |
| Dan a jeho výstava + lidi z knihovny. |
 |
| Banda z knihovny. |
 |
| Procházka do knihovny. |
 |
| Společný oběd. |
